Transhumanismus se nemusí jevit jako něco vzdáleného či sci-fi. Může začínat u technologických pomocníků, jako jsou sluchadla nebo čipy v očích, které pomáhají slepým vidět. Tento koncept zahrnuje jakýkoli krok, který překročí hranici naší těla nebo mysli. Ačkoliv si to možná neuvědomujeme, transhumanismus už je tu s námi.
Trochu z historie
První myšlenky o vylepšení člověka pomocí technologií se objevily už v první polovině 20. století. Spisovatelé sci-fi jako H. G. Wells nebo Aldous Huxley začali přemýšlet o budoucnosti lidstva, kde se technologie stane součástí lidské evoluce. Samotný termín „transhumanismus“ poprvé použil biolog Julian Huxley v roce 1957, kdy popsal koncept, ve kterém by lidé mohli vědomě překročit své biologické limity pomocí vědy a techniky. V 80. letech minulého století se transhumanismus začal formovat jako skutečný filozofický směr, zejména díky práci Maxe Morea a dalších, kteří definovali základy moderního transhumanistického myšlení.
Reálné příklady transhumanismu
Jedním z nejznámějších reálných příkladů transhumanismu je použití bionických protéz, které umožňují lidem s amputovanými končetinami znovu získat schopnost pohybu a ovládání jejich rukou či nohou. Například společnost Open Bionics vyvíjí bionické ruce, které jsou propojené s nervovými signály a umožňují tak uživatelům provádět složité pohyby a dokonce cítit dotek. Dalším příkladem je Neuralink, projekt vedený Elonem Muskem, který se snaží vytvořit rozhraní mezi mozkem a počítačem, což by mohlo v budoucnosti pomáhat lidem s neurologickými onemocněními nebo rozšiřovat kapacity lidského mozku.
Kybernetizace lidských těl
Jedním z cílů transhumanismu je částečná nebo celková kybernetizace lidských těl. Zastánci transhumanismu doufají, že jednou budeme schopni do těla přidávat vylepšení, která z nás udělají silnější, rychlejší nebo dokonce „věčné“. Představte si, že se vám pokazí koleno a místo klasické operace byste jednoduše dostali nový, lepší kybernetický kloub.
Digitalizace lidské mysli
Další významnou myšlenkou je digitalizace lidské mysli. Pokud by náš mozek mohl být přenesen do počítače, znamenalo by to možnost žít navždy, aniž bychom byli omezeni tělem a jeho fyzickými limity. S trochou nadsázky řečeno, život po smrti by se mohl stát otázkou upgradu na nový hardware.
Etické otázky a obavy
Samozřejmě, tento rychlý technologický pokrok vzbuzuje spoustu otázek i obav. Co znamená být lidský, když půlku našeho těla nahradí stroje? Budeme stále sami sebou, pokud naše vzpomínky budou jen data v počítači? A co společenské rozdíly, pokud si tato vylepšení budou moci dovolit jen ti nejbohatší? Tyto dilemata jsou klíčovými tématy, které si transhumanisté musí položit.
Pohled do budoucnosti
Pro mnohé je transhumanismus vzrušující příležitostí. Je to slib toho, že se staneme lepšími, že získáme šanci překonat nemoci, stáří a dokonce i smrt. Pro jiné je to ale děsivá budoucnost, kde lidskost ztrácí své hranice a své kouzlo. Ať už si myslíme cokoliv, transhumanismus tu je a nabízí nám možnost čím dál více překračovat to, co jsme kdysi považovali za nemožné.