Co je nukleární zima?

Nuclear winter – v českém překladu nukleární zima je stav, který opisuje hypotetickou situaci po vypuknutí jaderné války. Nukleární zima je svým dopadem podobná pádu asteroidu, nebo extrémní sopečné erupci.

Následkem hromadných explozí jadernách bomb se do atmosféry dostane popel, kouř a další částice, které zahalí dlouhodobě oblohu a vedou k dramatickým klimatickým změnám. To vše má za důsledek silné ochlazení. Vlivem klimatických změn umírá většina živočichů, převážně těch, kteří se nedokáží adaptovat na prudké změny klimatu a radioaktivním změnám.

Jak vzniká nukleární zima?

Při explozi je velké množství aerosolu uvolněno do atmosféry. Aerosol zabraňuje průchod slunečním paprskům na povrch země. Paprsky se od vrstvy aerosolu odráží zpět od stratosféry. Většina aerosolu by se nacházela nad epicentry explozí. Ty by byly pravděpodobně nad místy s největším osídlením. Znečištění oblohy může trvat i několik let. Nedostatek sluneční energie má dramatický dopad na kvalitu života na zemi.

Podle studie z roku 2019 by válka Ruska s USA ovlivnila teplotu země přibližně o 10 stupňů celsia. Trvalo by více než deset let, než by se situace vrátila do normálu. I „malá“ válka by měla za důsledek miliardy mrtvých. Nikoliv však přímým vlivem výbuchu či radiace, ale následky, které vzniknou v delším horizontu. Zdroj: http://climate.envsci.rutgers.edu/pdf/CoupeNWjgr.pdf

Další dopady nukleární zimy

Nukleární zima by také extrémně změnila chemické složení oceánů. Většina mořských a oceánských ekosystému by zanikla. Podobný dopad by mohl nastat na pevnině. Půda by pravděpodobně neměla patřičné dostačující vlastnosti k pěstování plodin.

Vědci odhadují, že by nukleární zima mohla trvat více než dvacet let. Většina života na zemi by zanikla a přeživší, by se ocitli v zimě, která bude mrazivější než samotná doba ledová. Jediný možný život bude v bunkrech, které budou útočištěm pro přeživší, zvěř a plodiny.