Co je zbraň soudného dne?

  • Komentáře k příspěvku0
Tsar bomba

Doomsday device – v českém překladu zbraň soudného dne je obvykle zbraň nebo zbraňový systém, který by mohl zničit veškerý život na planetě Zemi, nebo zničit planetu samotnou. Tento název vychází z termínu používaného pro konec světa „soudný den“.

Zařízení soudného dne a jaderný holocaust, který způsobují, byly přítomny v literatuře zejména ve 20. století, kdy pokroky ve vědě a technologii učinily z ničení světa (nebo alespoň vymýcení veškerého lidského života) věrohodný scénář. Mnoho klasiků v žánru sci-fi se opírá o tuto tématiku.

Jaderné zbraně byly poprvé použity v bojové situaci během druhé světové války, kdy Spojené státy sestřelily Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. Od té doby se jejich síla a účinnost značně zvýšila.

Jaderné zbraně se staly symbolem moci a síly po druhé světové válce a staly se součástí strategie obrany mnoha zemí. Tyto zbraně se často používají jako prostředek posledního resortu, kdy jsou použity jako poslední způsob, jak zabránit nebo zastavit útok na zemi.

Jaderné zbraně jsou však kontroverzní kvůli svým humanitárním a bezpečnostním rizikům. Tyto zbraně mohou mít katastrofické důsledky pro civilní populaci a životní prostředí. Navíc, existuje také riziko nechtěného nebo nekontrolovaného výbuchu, což by mohlo vést k masivním ztrátám na životech a katastrofálním důsledkům pro celý svět.

Proto se mnoho zemí zavázalo k omezení a regulaci jaderných zbraní prostřednictvím mezinárodních dohod a smluv, jako je Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Tyto dohody se snaží omezit rozšiřování jaderných zbraní a snižovat jejich počet v celosvětovém měřítku.

I přesto, že se mnoho zemí zavázalo k omezení a regulaci jaderných zbraní, stále existuje mnoho zemí, které tyto zbraně vlastní a jsou připraveny je použít

Car-bomba

  • Největší jaderná bomba
  • Váha 27 tun
  • Délka 8 metrů a průměr 2 metry

30. 10. 1961 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země (Objekt 700) byla tato bomba odpálená. Po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km, atomový hřib dosáhl výšky 64 km. Uvolněná energie by dokázala pohánět českou republiku téměř jeden rok.

Největší z největších

Největší atomové bomby
Zdroj: https://www.rferl.org/a/tsar-bomba/31530341.html

Doktrína vzájemného zničení

Na začátku druhé poloviny 20. století se dvě největší mocnosti (USA, Sovětský svaz) začaly enormně vybavovat válečnou jadernou technikou. Nejednou byly tyto země od stisknutí pomyslného červeného tlačítka, které by vyslalo jaderný arsenál na svého protivníka. V této době vznikla válečná strategie Vzájemně zaručené zničení (Mutual assured destruction) – jedná se o pojistku, která odstrašuje druhou stranu od útoku, protože by okamžitě následoval protiútok, který by znamenal konec obou.

Studená válka

Předchozí řádky nepopisovaly nic jiného než průběh studené války, která byla nejednou zastavena doslova v posledních minutách. Téměř ve stejnou dobu, kdy začala USA a SSSR budovat jaderný arsenál se na světlo světa dostaly také systémy, které monitorovaly rizika jaderné hrozby. Tyto systémy jsou optikou dnešní doby primitivní a to se v roce 1983 mohlo stát osudným.

V roce 1983 sovětský svaz obdržel radarové upozornění, že USA odpálily několik (pět) balistických raket. Dle vojenské doktríny mělo dojít k okamžitému protiútoku. Velení radarové hlídky měl na starost důstojník sovětské protivzdušné obrany Stanislav Petrov, který nakonec k protiútoku nesáhl, protože mu přišlo zvláštní, že by USA vyslala pouze pět raket, které by rozhodně nezničily sovětský svaz. Petrov možná největší pohromě v historii lidstva. Později se ukázalo, že satelit nesprávně vyhodnotil situaci. Jednalo se totiž o světlo, které se odráželo od mraků.

Stanislav Petrov
Stanislav Petrov přebírá v únoru 2013 Drážďanskou cenu v Semperově opeře v německých Drážďanech.

Napsat komentář