Dullahan, bezhlavý jezdec, zpravidla na černém koni, který nese vlastní hlavu pod jednou paží. Hlava má malé černé oči, které neustále poletují jako mouchy, zatímco jeho ústa se neustále ohavně zubí a dotýkají se obou stran hlavy. Maso hlavy má údajně barvu a konzistenci plesnivého sýra. Jako bič používá páteř lidské mrtvoly a jeho vůz je ozdoben smutečními předměty (svíčkami v lebkách, které osvětlují cestu, špice kol jsou vyrobeny ze stehenních kostí, potah vozu z červy ohlodané vysušené lidské kůže). Jakmile se dullahan zastaví, je to na místě, kde má člověk zemřít. Dullahan zavolá jméno osoby, která v tu chvíli okamžitě zemře.
Původ Dullahana není s jistotou znám, ale předpokládá se, že je ztělesněním starověkého keltského boha Crom Dubh. Crom Dubh byl uctíván prehistorickým králem Tighermasem, který vládl v Irsku asi před 1500 lety a který legitimizoval lidské oběti pohanským modlám. Jako bůh plodnosti si Crom Dubh každoročně žádal lidské životy, přičemž nejoblíbenějším způsobem obětování bylo useknutí hlavy.
Na rozdíl od Banshee, o které je známo, že v určitých rodinách varuje před blížící se smrtí, Dullahan nepřichází varovat. Je jistou předzvěstí něčího skonu a neexistuje proti němu žádná obrana – snad kromě předmětu ze zlata. Z jakéhosi neznámého důvodu má Dullahan strach ze zlata a i nepatrné množství může stačit k tomu, aby se zalekl.
Jeden příběh z města Galway vypráví, že se muž vracel domů, když najednou uslyšel, jak za ním po silnici duní koňská kopyta. V hrůze se otočil, aby se podíval. Byl to Dullahan. Pokusil se utéct, ale andělu smrti nic neuteče. Vtom si muž vzpomněl, že když mu nemůže utéct, může ho přelstít. Upustil přitom na cestu zlatou minci. Vzduchem vysoko nad ním se ozval hlasitý řev, a když se znovu otočil, Dullahan byl pryč.
