Pověst hovoří o člověku, který v roce 1284 očistil německé město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, naštval se na občany města a odvedl za trest jejich děti. Samotná pověst má více konců, asi podle toho, komu byla vyprávěna. V jedné verzi děti utonou v rybníce další pojednává o tom, že je navždy uzavřel v jeskyni. V té mírnější vyplatil radní Krysaři odměnu a on děti přivedl zpátky. Od Dykova díla se pověst lišší hlavně tím, že Dykův Krysař unesl celé město.
Pověst o Krysaři zná téměř každý, literárně jej ztvárnil Dr. Viktor Dyk více než sto let zpátky.
Krysaři byli ve městech vítání
Krysaři byli kočovní prodejci jedu na krysy. Chodili převážně do měst, která byla krysami zamořená. Lidé je viděli rádi. Ve třináctém století se jednalo o běžnou profesi, neexistovalo třízení ani svoz odpadu; ten se válel volně v ulicích. Což bylo nejlepší prostředí pro život krysám. Krysaři pomáhali tuto situaci řešit, někteří z nich po cestách hráli na píšťalu.
To, že byli krysaři vítaní je i dle kronik věc potvrzená, lidé k nim však měli specifický vztah. Přeci jen se jednalo o kočovné lidi, kteří nebyli nikde doma. Dle záznamů šlo o zvláštně oděné lidi. Říká se, že je lidé ve městech rádi viděli přicházet, ale ještě raději odcházet.
Kromě krysařů působili i lokátoři
Celá pověst mohla být tak trochu jinak. V dobách, kdy Evropou brázdili krysaři a čistili města od krys se také vyskytovali lidé, kteří měli za práci něco trochu jiného. Jedná se o lokátory. Ti chodili po městech s tím, že lákali mladé lidi a přemlouvali je, aby se z větších vesnic a měst přesouvali do méně osídlených míst a tam pomáhali budovat.
Je dost možné, že krysař odvedl svou práci. Možná nedostal zaplaceno a řekl nějakou kletbu či podivnost a za krátkou chvíli do města dorazil lokátor, který naverboval mladé za životem jinam.
