Na apokalypsu se dá nahlížet mnoha způsoby. Většinou si lidé představují zombie v ulicích, srážku s meteoritem, jadernou katastrofu… Většina těchto vyobrazení se dostala do povědomí díky kinematografii či hrám. Dnes se však podíváme na jednu z prvních apokalyptických poselství. Nemůže být řeč o ničem jiném, než vztahu náboženství k posledním pozemských dním. Jak vypadá apokalypsa z pohledu náboženství?
Apokalypsa jako starověký literární žánr
Když se bavíme o Apokalypse jako žánru, tak většinu napadne literatura Dmitrij Gluchovského (autor Metra), tuzemský čtenář by si mohl vybavit také spád od Františka Kotlety. Nicméně první známou knihou zmiňující apokalypsu je stejnojmenná a zároveň poslední kniha Nového zákona Apokalypsa neboli Zjevení Janovo. Příběh o 7 pečetích, které uzavírají svitek předaný Beránkovi (Kristu). Beránek láme pečetě, při zlomení prvních 4 pečetí vyjíždějí apokalyptičtí jezdci Mor, Válka, Hladomor a Smrt. Kniha dále pokračuje: „těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.“.
Zjevení Janovo
Je, jak jsem již zmiňovala poslední kniha biblického Nového zákona. Kniha je vnímána velmi kontroverzně. Zjevení Janovo bylo napsáno (pravděpodobně) na konci 1. století za vlády císaře Domitiana v Malé Asii. Za tu dobu se různě vykládala. Zjevení Janova ovlivňovala křesťanské myšlení i v pozdní antice a středověku.
Apokalypsa jako slovo pochází z řeckého „Apokalypsis“, což v češtině znamená „Zjevení“, ale také „odhalení“ či „odkrytí“.
Křesťanská apokalyptika
Mnozí si pod pojmem Apokalypsa představí pouze konec, často pak útrapný, hrůzný a bolestný. Nicméně není začátků bez konců. Po konci na pozemském světě můžeme poznat ráj. Apokalyptika je druh náboženského směru či pohledu, který klade důraz na odhalení (Apokalypsis) tajného poznání Božích záměrů a smyslu světa.
Apokalypsa a náboženství
Apokalypsu předcházejí znamení, která oznamují blížící se soudný den. Na rozdíl od ostatních apokalyptických směrů je to Křesťanské specifické svým historickým pojetím. Také podává apokalypsu jako období zkoušek, po kterých se ti, kdo vytrvají, dočkají vysvobození a spásy. Kromě Zjevení Janova vznikla další díla, která se zabývají náboženskou apokalypsou (Hermův Pastýř, Zjevení Pavlovo) a řada středověkých děl, která se velmi často zaobírají cestou na onen svět.
Důležitou postavou v křesťanských apokalypsách nese mesiáš – jedná se o spasitelskou postavu, která má zajistit nápravu a spásu těm, kteří v něj uvěří. Z toho vychází Mesianismus – víra v příchod Mesiáše, bohem seslaného vykupitele a vůdce lidstva.
Chiliasmus (též milenarismus či milenialismus) – je označením očekávání blížícího
se příchodu tisícileté Kristovy vlády – Příchodu Ježíše Krista. Chiliasmus je jeden z aspektů apokalyptiky. Chiliasmus hrál podstatnou roli v raném husitství. Lidový chiliasmus hrál roli při vzniku Křížových výprav.
Eschatologie, je učení o posledních věcech světa a člověka. je úzce spjatá s apokalyptikou a otevírá učení člověka, nebo světa na svém konci (otázka smrti, nesmrtelnosti lidské duše, soudu, očistce, pekla…)
Eschatologie v křesťanství znamená, že dějiny nejsou cyklické tj. mají svůj počátek a směřují ke svému konci. Mají cíl a jsou vedeny Bohem.
