Ghost town, liduprázdná města působí vždy zvláštním dojmem. U některých opuštěných měst se zub času projevil natolik, že si jen stěží lze představit, že v nich někdy někdo žil. Domy prorostlé zelení, ulice, které se pomalu navrací zpět do své přírodní formy.
Kolmanskop, Namibie
Historie Kolmanskopu se začala psát v roce 1908 kdy německý drážní dělník Zacharias Lewala objevil při údržbě kolejnic lesklý kámen. Jednalo se o diamant. Začala tak „zlatá“ nebo tedy spíš diamantová horečka, která zapříčinila vzestup města Kolmanskop. Od roku 1908 do roku 1914 se tady vytěžilo asi tisíc kilogramů diamantů o celkovém množství pěti miliónů karátů.
Těžba trvala začátkem padesátých let. Došly diamanty a údržba města, které bylo pořád zasypané pískem se již Němcům nevyplatilo. V roce 1954 tak odešli poslední obyvatelé. Město je velmi zachované právě díky vrstvám písku, které jej konzervují.
Craco, Itálie
Město s historií sahající až do jedenáctého století je téměř půl století liduprázdné. Město, které již ve 13 století mělo univerzitu si prošlo vícero pohromami. Téměř celé obyvatelstvo schvátil mor (1656), zemřeli stovky lidí. V roce 1922 více než polovina města emigrovala do USA vlivem neudržitelné ekonomické krize. V mezičase však bylo město pod drobnohledem geologických průzkumů, které v roce 1910 konstatovaly velkou pravděpodobnost otřesů půdy.
První velké otřesy přišly v roce 1959. Kvůli nestabilnímu podloží byla nařízena evakuace všech 1800 obyvatel do lokality Craco Peschiera. Navzdory zemětřesením se pár lidí zůstalo ve městě setrvat. V roce 1972 došlo k masivním povodním. Černou tečkou v historii Craca bylo zemětřesení z roku 1980, které vyhnalo poslední usedlíky.
Bodie, USA
Město bylo založeno v roce 1876 jako malé hornické městečko. Během pouhých čtyř let se rozrostlo na 10.000 obyvatel. Město mělo i svou čínskou čtvrť pro pár stovek čínských migrantů, kteří do státu přijeli zažít americký sen. Tak jak to již u těchto měst bývá – jednoho dne nebylo co těžit a lidé se v houfech začali odebírat pryč. Poslední starousedlíci zůstali ve městě až do roku 1962. V tom roce pak bylo město prohlášeno za státní Historický park a od té doby je celoročně přístupné veřejnosti.
Centralie, USA
Zánik tohoto města je dokonalou ukázkou lidské malosti, lenosti a hlouposti. Jednalo se o velmi prosperující hornické město v Pensylvánii se svými spokojenými obyvateli, kteří si žili maloměstský poklidný život. Obyvatelé města nebyli zjevně žádní vědátoři, a tak všechny odpadky házeli do obrovské díry, kterou následně zapálili. To se vymklo kontrole v roce 1962 a způsobilo masivní požáry, které dodnes hoří. Tadá. Požár může dle vědců trvat až 250 let. Humornou tečkou je, že poslední obyvatelé se drželi ve městě ještě dalších 30 let po „nehodě“. Je to takový Silent Hill z Wishe
