Tato mýtická sanitka měla být podle vyprávění nápadně tmavá nebo úplně černá, bez jakýchkoli identifikačních znaků, aby nebyla nápadná. Sanitka údajně projížděla městy a vesnicemi a unesla ty, kdo měli smůlu být ve špatnou dobu na špatném místě.
Přestože legendu nikdo nedokázal potvrdit, její existence napomáhala ke vzniku nejrůznějších příběhů, jež si lidé mezi sebou vyprávěli. Významně k tomu přispívala i doba plná nedůvěry a konspirací. Na socialistický stát se nedalo spolehnout, takže povědomí o „temných sanitkách“ posilovalo přesvědčení, že lidé nejsou chráněni, ba naopak jsou vystaveni nebezpečí, jež je za hranicí jejich kontroly.
Nejznámější případy a verze příběhů
Mýtus o Černé sanitce má různé podoby, které se liší podle místa a času, v němž byly vyprávěny. Zde jsou některé z nejznámějších verzí:
- Sanitka, která unáší děti kvůli orgánům
Tato verze tvrdí, že sanitka unášela děti, aby jim byly odebrány orgány, které se pak měly prodat na černém trhu. Příběh zdůrazňuje brutalitu a bezcitnost, s níž byla tato vozidla řízena, přičemž mnoho verzí přisuzuje sanitkám až nadpřirozené vlastnosti, jako schopnost rychle zmizet či se vyhnout policii. - Zneužití k prostituci
Jiná verze vypráví o tom, že sanitky unášely mladé ženy, které měly být prodány do otroctví nebo nuceny k prostituci. Tento příběh obvykle líčí sanitku jako nástroj pro systematické vykořisťování žen a nevinných dívek, čímž se dotýká obav a strachů o bezpečnost mladých lidí v době, kdy podobné věci byly v médiích tabu. - Sanitka s nadpřirozeným původem
V některých verzích mýtu dostává sanitka až mystické či nadpřirozené vlastnosti – je rychlá jako blesk, nelze ji zachytit na kamerách a když se přiblíží, zasáhne okolí tísnivá atmosféra. Tato verze legendy se místy setkává s přirovnáním k mýtům o jezdcích bezhlavého jezdce nebo jiných nadpřirozených postavách, které se objevují v časech krize nebo katastrofy. - Osobní svědectví, která to „dokazují“
Pověsti o Černé sanitce přežívají také díky tomu, že mnoho lidí tvrdí, že se s ní setkali nebo znali někoho, komu se to stalo. Tyto „pravdivé příběhy“ často pocházejí z „jedna paní povídala“, kdy se příběh stane reálným tím, že je vyprávěn od jednoho známého k druhému. „Moje sestřenice zná holku, kterou skoro unesli,“ apod., vytváří dojem autenticity, i když jde o zcela vymyšlené scénáře.
Psychologie strachu a konspirace
Černá sanitka ztělesňuje silné obavy společnosti – především strach z neznámého a nedůvěru ve struktury, které by měly garantovat bezpečnost. Doba socialismu byla plná tajností a omezeného přístupu k informacím, což vedlo k bující představivosti a ke vzniku různých konspiračních teorií. Černá sanitka představovala pro mnoho lidí něco jako skrytou hrozbu, která je mezi nimi, ale nelze ji polapit.
Tento fenomén se netýká jen Československa; mnoho zemí má své městské legendy o unášení dětí či tajemných organizacích. V USA je známá legenda o „bílé dodávce“, která rovněž slouží jako zdroj strachu.
