Její příběhy se objevují především na severu Anglie, zvláště v oblastech jako Lancashire, Yorkshire a Shropshire. Tato temná vodní bytost byla používána rodiči k zastrašení dětí, aby se držely dál od vody, což mělo vést k prevenci utopení.
Původ a vzhled
Postava Jenny Greenteeth má pravděpodobně své kořeny ve starých keltských a britských příbězích, kde byla voda často spojována s nadpřirozenými a nebezpečnými silami. Ve vizuálním popisu je Jenny vykreslena jako stará, odpudivá žena s dlouhými, drápy zakončenými prsty a zelenými zuby, což jí dalo i jméno („Greenteeth“ – Zelené zuby). Zelený odstín její pleti a vlasů má symbolizovat spojení s vodou a slizkými rostlinami, které se na hladinách stojatých vod často objevují.
Legenda a příběh
Podle pověstí číhá Jenny Greenteeth pod hladinou tůní a řek, a když kolem projde nic netušící dítě nebo neopatrný dospělý, Jenny vystřelí z vody, popadne svou oběť a stáhne ji pod hladinu, kde ji utopí. Lidé věřili, že Jenny je schopná změnit svůj vzhled, a tak se prý může maskovat jako neškodná vodní rostlina nebo mlha nad hladinou, dokud není příliš pozdě.
Tento motiv příšery, která číhá pod vodou a čeká na svou příležitost, je běžný v mnoha kulturách. Věřilo se, že Jenny Greenteeth zosobňuje strach lidí z nebezpečí, která se mohou skrývat pod povrchem zdánlivě klidných vodních ploch.
Jenny Greenteeth v moderní kultuře
Podobně jako mnoho jiných postav folkloru, i Jenny Greenteeth si našla cestu do moderní populární kultury. Objevuje se v knihách, filmech a počítačových hrách, kde často představuje typickou vodní příšeru. V některých vyprávěních je dokonce přetvořena do postavy antihrdinky, kde se jí dostává i jistého porozumění a sympatie, které v tradičních příbězích chybí.
Příklady z moderní kultury
- Terry Pratchett – série Zeměplocha: Jenny Greenteeth se objevuje v Pratchettově sérii Zeměplocha jako jedna z „vodních víl“. Pratchett využívá její postavu ve svém typickém humorném stylu, což ji přiblíží i modernímu čtenáři. Tato verze Jenny je spíše parodií než hrůzostrašnou příšerou, ale její původní folklorní kořeny tu stále zůstávají.
- Hellboy: V komiksech Hellboy od Mikea Mignoly, které byly také adaptovány do filmů, se Jenny Greenteeth objevuje jako jedna z příšer, proti které Hellboy bojuje. V tomto podání je Jenny věrna své tradiční představě: je to hrozivá bažinná čarodějnice se zelenými zuby, která číhá na své oběti u vody.
- Hra The Witcher 3: Wild Hunt: Ačkoliv se Jenny Greenteeth jako taková ve Witcherovi neobjevuje, je možné, že sloužila jako inspirace pro některé vodní příšery, zejména „noonwraiths“ (polednice) nebo „drowners“ (utopenci), kteří mají podobné vlastnosti. Hra obsahuje několik příšer inspirovaných slovanským i britským folklorem, takže mnoho hráčů ji právě v těchto tvorech rozpoznává.
- Folklórní seriály a filmy: V britské televizní tvorbě a filmech s folklórní tematikou nebo hororovém žánru je Jenny Greenteeth někdy zmíněna jako odkaz na starý britský folklor. Například v seriálu Midsomer Murders jsou různé postavy založené na anglickém folkloru a Jenny bývá zmiňována jako mýtus, který děsí vesničany.
- Neil Gaiman – The Ocean at the End of the Lane: Gaiman se inspiroval postavou Jenny Greenteeth při psaní svého románu The Ocean at the End of the Lane, který se zaměřuje na temné síly, které mohou číhat pod povrchem, a využívá postavu podobnou Jenny jako zosobnění skrytého nebezpečí. I když Jenny není přímo jmenována, její vliv je v příběhu znatelný.
Symbolika
Jenny Greenteeth je archetypem postavy, která varuje před nebezpečím vody a zdůrazňuje, že příroda má svou temnou stránku. Děti i dospělí byli skrze příběhy varováni před tím, aby bezstarostně vstupovali do vody nebo se k ní přibližovali, aniž by měli respekt k jejím nebezpečím. V tom je Jenny příkladem postavy, která pomáhá udržovat respekt k přírodním živlům a připomíná, že i nehybná voda může skrývat nečekané hrozby.
